Novoroční předsevzetí? Pomozte snížit produkci elektroodpadu
Je to každoroční téma k diskuzi - novoroční předsevzetí. Někdo si přeje zhubnout, jiný si slíbí přestat kouřit a další se rozhodne pohnout se svým vzděláním. Chceme tak prospět sobě a leckdy i světu kolem. Pokud se letos rozhodnete pro ryze nesobecké předsevzetí, pak si můžete zvolit například zodpovědné třídění odpadu. A tedy i elektra. Ti náročnější si pak mohou dát za cíl snížit jeho spotřebu, která roste raketovým tempem.
Na rovinu - život bez moderních technologií si dnes umí představit jen málokdo. A není na tom v zásadě nic zlého. Co je horší, je způsob, jakým je používáme, a rychlost, s jakou jednu vymoženost nahrazujeme druhou.
Když si trochu zafantazírujeme, první leden roku 2024 by se mohl stát dnem, kdy se v Česku začnou měnit statistiky hovořící o vyřazeném elektru, jehož jsou stovky tun a které zatím jen z velmi malé části (necelá polovina) končí v recyklačním koloběhu.
A co to znamená v praxi? Možnosti jsou tři a ideálně kráčejí ruku v ruce.
Předsevzetí se šancí na úspěch
Nepotřebné, zastaralé či nadobro nefunkční elektro vyhodíme. Odvezeme ho do sběrných dvorů, kde velmi dobře vědí jak se o něj postarat, aby dále nezůstávalo ležet ladem či dokonce neškodilo životnímu prostředí. Naopak tam nastartují proces dalšího využití většiny materiálů, které spotřebiče obsahují.
Když se ovšem zaměříme na cestu, kterou elektro během své životnosti urazí, dostaneme se k samotnému bodu pořízení. Můžeme se zodpovědněji rozhodovat, kdy si co pořídíme, zda skutečně potřebujeme každý rok nejnovější model oblíbené značky mobilního telefonu či každé dva roky musíme vyměnit televizi či počítač. Možná si pravidelnou aktualizaci "hardwaru" žádá naše profese, ale buďme upřímní - většinou je to spíš jen módní záležitost a neschopnost odolat trendům.
Jak už dříve upozornil Jan Huitema, nizozemský poslanec za liberální frakci Obnova Evropy, recyklace v Evropě výrazně zaostává za výrobou. Jednoduše řečeno - vyrobíme (a tedy i koupíme) toho příliš, zatímco recyklujeme málo.
Pokud už se rozhodneme si spotřebič pořídit, můžeme si vybírat ze široké nabídky prodejců, kteří se předhánějí v nejrůznějších výhodách a benefitech. Volme ty respektující životní prostředí a zboží odebírající od prověřených dodavatelů, kteří při výrobě nepoužívají škodlivé materiály, jakými je třeba olovo nebo kadmium, či kupujme produkty výrobců pocházejících ze zemí, kde respektují lidská práva. Případně můžeme zvolit zboží z druhé ruky nebo pronájem.
Takové předsevzetí se dá dodržet, co myslíte?